Kdy jsi poprvé zatoužila po erotické pomůcce a proč?

„Poprvé to bylo v divokých začátcích mého vztahu s ex-manželem. V takové té rozjařené chvíli jsme naběhli do sex shopu a měli z toho velkou legraci a vzrušení zároveň.“

Co všechno jsi vyzkoušela?

„Malý růžový ohnutý vibrátor byl první a docela jsme si s ním zablbli. Nestal se ale nezbytností naší ložnice a časem spíše zapadal prachem :-). Až po několika letech mě zlákala ladná designová hračka od Aničky Marešové – vibrátor Whoop·de·doo.“

Která vítězí a proč?

„Vibrátor Whoop·de·doo mě nadchnul tím, že je něco extra, totálně vymazlený a dotažený k dokonalosti. Šla jsem si ho osahat na launch, pak po něm chvíli toužila a s přispěním mého přítele ho nakonec pozvala do svých komnat. Vím, že už nic lepšího nepotřebuju.“

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Vlastně mě z obecného hlediska moc neberou. První kousek byl takový úlet, druhý tutovka na celý život :-). K experimentování předměty až tak nepotřebuju. Ale to se může změnit…“

Nějaká veselá historka z natáčení?

„Veselá snad ani ne. Spíš sexy. Některé pomůcky mi přijdou takové vachrlaté, kdežto můj “kamarád” je elegance sama. Kdykoli se pro něj sahá do šuplíku, navodí luxusní atmosféru, což ,myslím může potvrdit jak přítel, tak další (živí) kámoši a kámošky, kteří s ním měli tu čest :-).“

Kdy jsi poprvé zatoužil po erotické pomůcce a proč?

„Zasvětila mě až bývala přítelkyně, nikoli manželka. Zato ale důkladně. Každá návštěva sexshopu končila několika nákupy.“

Co všechno jsi vyzkoušel?

„Dilatační tyčky jsem použil jen málokdy (ale minulá přítelkyně z nich měla orgasmy :-))). I takové obyčejné kolíčky na bradavky spojené řetízkem dokáží přinést hezké zpestření… I když, úplně na začátku jí bavilo nakupovat v domácích potřebách a vymýšlet, co by se dalo na co použít… Co třeba odšťavňovač? Nebo jednou zas přinesla tabasco omáčku – bohužel jen pro mě, pro sebe sadu gumiček – to už bylo zajímavější. Pak došlo i na větší elektrický vibrátor … Jen ho použila trochu jinak, než jsem čekal. Myslím, že ve sklepě mám ještě nějaké oblečení ze second handu – z přípravy na role play ,středověky sedlák a znásilnění na posedu´, ale to vypadá s obsahem kufru poměrně nevinně v porovnání s ostatním (smích)!“

Která vítězí a proč?

„Asi momentálně provazy a pouta, šátek… Je to takové nejflexibilnější, jednoduše použitelné a má to hodně rozměrů použití.”

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Kdo si chce hrát, tak se bez nich neobejde – jsou to hračky pro dospělé. A kdo si hrát nechce, ať si žije svůj život bez nich. Myslím ale, že tomu dospělému hraní mohou pomůcky dávat dimenze, kterých se bez nich dosahuje těžko nebo vůbec.“

Nějaká veselá historka z natáčení?

„Po čase přišlo přemýšlení jak to doma ukládat, protože sbírka se rozrostla a nechcete úplně dětem nebo vlezlejší návštěvě vysvětlovat, co to je… Tak jsme jednoho dne koupili zamykací kufr velikosti cabin-size a ten se stal trvalým obyvatelem ložnice… A poměrně často i společníkem na výletech. V současné době občas přemýšlím, jak bych vyřešil, kdyby si ho některé z dětí chtělo půjčit na výlet…“

Kdy jsi poprvé zatoužila po erotické pomůcce a proč?

„Po erotické pomůcce jsem vlastně nijak aktivně netoužila, různé robertky a dilda mě spíš odrazovaly svým tvarem, kopírujícím přesně penis, nebo divným plastovým materiálem. Poprvé mě opravdu zaujaly pomůcky minimalistického designu whoop de doo, ale nakonec jsme s mužem koupili skleněnou pomůcku, která, tuším lákala jeho, a proto mi jí věnoval (smích). Líbí se mi svým tvarem, je příjemná do ruky. Užší konec se dobře využije při prozkoumávání slasti v anální oblasti, což mého muže lákalo zažít a prozradil mi, že ho pomůcka zaujala také proto, že nepřipomíná úplně penis.“

Co všechno jsi vyzkoušela?

„Mám ráda různé důtky, bičíky a provazy. Důtky jsme též koupili proto, že nás lákaly na pohled a omak. Červené, ze semišové kůže – pohladí, voní a když je touha, tak zabolí tak akorát.“

Která vítězí a proč?

„U mne vítězí jednoznačně pomůcky krásné, vyrobené s láskou ke slasti z příjemných nejlíp přírodních materiálů, které povzbuzují fantazii mou i partnerovu…“

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Pozitivní, ale celkově mi přijde v sexu důležitější rozvíjet fantazii, citlivost a komunikaci a taky trochu toho tajemství… Pomůcky mohou být dobrým kořením, nebo příjemnou společností pro toho, kdo nemá zrovna společnost živou.“

Nějaká veselá historka z natáčení?

„Třeba první použití… Není až tak veselá :-)). Muž mi věnoval jako dárek seanci svazování s profesionálem. Líbilo se mi to velice! Víc než jsem čekala. Nechala jsem se svázat i zavěsit do prostoru hlavou dolů, to mě hodně lákalo a netušila jsem, že to napoprvé zažiju. Odnesli jsme si pak domů náruč provazů a já se těšila… Provazy ale leží ve skříni, jelikož tento druh ´ruční práce´už dál mého muže neláká. Chce to dost zručnosti. A tak mi aspoň po večerech předčítá erotickou literaturu. To je pro mne skoro nejlepší ´pomůcka´. Hlavně vaše hračky dobře ukryjte před dětmi, protože vysvětlování je potom velmi ošemetné…!“

Kdy jsi poprvé zatoužil po erotické pomůcce a proč?

„Narazil jsem na ně až v manželství. Proč? Jako správný horolezec jsem začal s provazy:-). Manželka si ale stěžovala, že se jí  moc zařezávají do kůže, tak jsme postupně přešli na kravaty. Po pravdě ten prvotní zážeh asi způsobil manželky kamarád, který nás jednou pozval na shibari show, kde jsme oba dost zírali s otevřenou pusou.“

Co všechno jsi vyzkoušel?

„S těmi provazy jsme tak trochu otevřeli Pandořinu skříňku a vyzkoušeli co se namanulo. Pouta, roubík, různé robertky, anální šperky, ozdoby na bradavky, s nadšením jsem to kupoval, ale část z úlovků ani nepoužil nebo hned zavrhl. Třeba silikonový kroužek na penis s dráždidlem pro poštěváček. Kroužek se při navlékání překroutil a místo slasti přišla strast.“

Která vítězí a proč?

„Nooo, na pomůcky už máme sice celkem obstojnou krabici, ale mě nejvíc rajcují oblečky. Asi cokoliv jiného, než normální oblečení, nebo pyžamo:-)). Podvazky, samozřejmě, krajkové prádlo, latexová sukýnka se zipem vzadu, ale nejvíc takový rudý sporý kousek elastické látky, který tak tak schová intimní partie. Pořídil jsem ho v době, když jsme sjížděli seriál Battlestar Galactica a hledal na netu něco co nejpodobnějšího šatům, které měla moje oblíbená postava, no. 6. Ty už jsme ale roztrhali – teda spíš já, takže teď vedou kravaty. Těch mám naštěstí dost.“

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Veskrze pozitivní. Akorát s tou výtkou, že mě většinou tak excitují, že po pár chvílích už nejsou potřeba.“

Nějaká veselá historka z natáčení?

„Jednou jsem chtěl manželku překvapit dárkem a objednal jsem jí krásný šperk s modrým kamenem. Samozřejmě jsem dárek objednával anonymně a nechal si ho pro jistotu zaslat jinam, než domů. No a na bankovním výpisu na mě černé na bílém vyskočilo hezké upozornění, mezi nákupy v bille a účty za energie – tuzemská odchozí úhrada analnisperky.cz. Dlouho jsem váhal, do jaké kategorie výdajů to zařadit:-)). Zábava, relax, vzdělávání, nebo zdraví a péče o tělo?“

Kdy jsi poprvé zatoužila po erotické pomůcce a proč?

„Můj první byl banánek s malým penískem schovaným pod slupkou. Pořídila jsem si ho v prvním sexshopu, který v Rakovníku otevřeli. Vyhecovaly jsme se tenkrát s holkama a každá si něco koupila.“

Co všechno jsi vyzkoušela?

„Banánek byl oblíbený, ale moc se nepřehříval. Přišlo mi to jako náhražka, s partnery nám pomůcky nechyběly. Mám ho dodnes, ale moc už s ním nedivočím, protože už mám tkáň po strastech života zevnitř zhojenou. Dobře, občas si malinko pohraju s takovým silikonovým drobečkem (smích).“

Která vítězí a proč?

„Nejraději mám křišťálový penis, který jsem si zvolila jako svůj lingam (Šiva lingam = Kámen ochrany a podpory. Tento kámen pochází z Indie, od řeky Narmado, která je přítokem Gangy, pozn. aut.). Když mám pornochoutky, vložím na krajíček ten silikonový, ale většinou používám lingam. Líbí se mi provázky, ale na to je třeba partnera a já nemám úplně vhodného, takže je zkouším jen v rámci své profese. Mám radši kůžové:-).“

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Bydlím sama, tak pomůcek moc nepotřebuji, je to pro mne jen náhražka. Využívám spíš práci s tělem. Byla jsem na semináři vkládání křišťálového vajíčka a čistící schopnost procesu mě velmi zaujala.„

a last but not least

Kdy jsi poprvé zatoužil po erotické pomůcce a proč?

„Mé tužby spojené s použitím erotické pomůcky sahají dávno do minulosti. Vždy jsem hledal nějaký přesah v sexualitě a rád zkoušel nové věci. A v rámci vztahů jsem vždy chtěl zpestřovat sexualní život obou partnerů, aby nezabředl do stereotypu 3 minutové misionářské polohy.“

Co všechno jsi vyzkoušel?

„Zde by byla spíš vhodnější otázka, co jsem nevyzkoušel a ani v tomto případě mě nic nenapadá. Samozřejmě k tomu potřebujete vhodného partnera, který také rád experimentuje, což se občas úplně nevydaří. Ale když máte vedle sebe toho správného, může se odehrát ta nekrásnější láskyplná symfonie. Každopádně, mé zkušenosti začínají od arzenálu dild a vibrátorů všemožných velikostí, tvarů, materiálů a funkcí, ovoce, zeleniny, pout, řetězů, bičů, lan, masek, latexu, catsuitů, kroužků, dilatatorů, pump, přes strapon, gely, rozpěry, klipsy, kolíčky, postroje, igelit, folii, gumu, bublinkovou folii, náhubky, cock rings, magic wand (čímž není myšlena ta Harryho, ale vibrující dlouhé dildo, pozn.aut.), pinwheel roler ( já používám něco podobného na vykrajování vzorku do těsta – zkrátka ozubené kolečko na rukojeti, pozn. aut.), a v neposlední řadě pořádnou šukací mašinu, která vhodně alternuje pěknou trojku.“

Přiznám se, že několik Frankových vyzkoušených pomůcek jsem si musela vyhledat. Například strapon, což je kožený postroječek pro dámu s otvorem pro dildo.

Která vítězí a proč?

„Vítězí vždy ta, na kterou mají oba chuť a náladu. Je to o fantazii a neustálém zpestřování. Nicméně po všemožných experimentech u mě vládne cubistick, se kterým má společná partnerská sexualita rituální přesah. On totiž svým tvarem dokonale uspokojuje oba parnery navzájem, najednou. Můj druhý favorit je určitě šukací mašina, která dokáže velice příjemnou předehru, kde jsou následně všechny otvory připraveny pro následující penetraci a další hrátky.“

Jaký je tvůj názor na pomůcky obecně?

„Naprosto kruciální věc a absolutní základ. Bez nich by byl sexuální život smutný a doslova nenaplněný.“

Nějaká veselá historka z natáčení?

„Tak například jsem chtěl potrestat jednu partnerku z důvodu nevěry. Šli jsme do železářství, kde si musela sama koupit 4 masivní řetězy, abych ji mohl zavěsit za strop. Pan prodavač se při tomto požadavku pousmál a odvětil: ,To máte na nějakou krávu, ne?‘‎ Koukl jsem se na něj, pak na ní a odvětil: ,Jak jste to uhodl?‘‎

Pak jedna milenka, co u mě objevila bublinkovou folii… Ráda se vždy do ní balila a při sexu praskala male bublinky, což bylo very funny.“

Od nahoty přes cenzuru zase k nahotě

Proč došlo k tomu, že se běžně vyobrazovaná nahota nebo dokonce penetrace stala něčím zakázaným, nehorázným, troufalým? Jak to, že například squirting byl běžnou dovedností žen, dokonce jej můžeme nalézt vyobrazen na freskách ze starověkého Říma a přitom o jeho existenci nemá potuchy generace našich rodičů ani prarodičů a možná dál? Jak to, že na kdekteré stropní malbě nebo z pozlaceného rámu vykukuje ňadro, často zmáčknuté mužskou rukou, malé a velké penisy, znásilnění, žena se ženou, zpola odkryté vaginy, apod., přitom například třeba barevná fotografie něčeho podobného, umístěná u hlavní recepce někde v kanceláři nebo hotelu by dnes byla nepřípustná…? Nahota je přece přirozená věc. Stejně tak pohlavní akt. Bez nich by na světe nebyl nikdo z nás.

Pokrytecká cudnost

Může za to křesťanství, které s příslibem světla a pořádku přineslo do Evropy zmítané válkami velká omezení a poslušnost, v blízké době vyžadované pod trestem vyhoštění až smrti. Pod rouškou cudnosti ovšem bujel chtíč a neřesti jako rakovina. Trvalo dlouhá staletí, než obyčejní lidé pochopili, že systém je prohnilý. S rozvojem zemědělství a hlavně později s příchodem průmyslové revoluce v 18. století se lidem usnadnil život. Už najednou nebyl jen o samé robotě a zbýval čas na přemýšlení o sobě, o světě. S postupným uvolňováním korzetů a morálky se pro změnu odhodlali také malíři. Odvážlivců bylo více, my si tu představíme několik vybraných nejkřiklavějších, nejvíce pobuřujících děl od těch nejznámějších z nich.

Všichni jsme vznikli v Constance

Původ světa je kontroverzní a velmi realistický obraz francouzského malíře Gustava Courbeta (1819–1877)  z roku 1866, který zburcoval nejen uměleckou sféru, ale i policii. Obraz byl dlouho zakázán. Nejpalčivější otázkou samozřejmě bylo, čípak ta mohutně zarostlá pusinka je. Nakonec byla zavržena i nejnadějnější možnost v podobě Coubertovy třiadvacetileté milenky, protože to prostě byla zrzka jako řemen. Tento světově proslulý klín patří, jak se zjistilo teprve nedávno milence diplomata. Francouzský historik Claude Schopp procházel sérii dopisů spisovatele Alexandra Dumase, když v jednom z nich našel na slavný obraz narážku odkazující směrem ke známé baletce. Historici se pak pustili do bádání a zjistili, že Constance Queniauxová měla tmavé vlasy a hlavně – byla milenkou tureckého diplomata Khalil-Beye.

Právě ten si u Courbeta obraz objednal a zařadil jej do své soukromé sbírky erotických obrazů. V průběhu dalších let Původ světa putoval do několika soukromých sbírek, než jej v roce 1995 získalo pařížské Musée d’Orsay, kde je k vidění dodnes. Za pornografii jej však označují mnozí i nyní. Jako profilofka na fb by vám Constancin klín stopro neprošel.

Pionýr bez růžových brýlí

Tento okolím přezdívaný „pionýr 19. století“ cítil, že on má být tím, kdo něco změní. Sám říkal: “Chci změnit vkus veřejnosti a způsob dívání se.” Odložil romantismu jeho růžové brýle a maloval situace a osoby tak, jak opravdu vypadaly, včetně lidské sexuality. Vyšlapal tak cestičku mladým umělcům, především impresionistům jako byl třeba Édouard Manet. Převzali od něho nejen dívání bez růžových brýlí, ale i techniku malby. Do té doby uhlazené kontury a bezešvé lesklé plátno vystřídaly viditelné tahy štětcem a plastický vzhled malby.

Gustave Courbet

Klimt a jeho nahá secese

V Rakouské Vídni se roku 1862 narodil světoznámý Gustav Klimt. Původně z něj měl být zlatník a rytec, jako jeho otec a bratři, ale projevil výrazné kreslířské nadání a tak ho poslali na přijímačky na uměleckoprůmyslovou školu, které ve 14ti bez problému zvládl. O pár let později už jeho malby zdobily klenby v Karlových Varech nebo stěny a stropy vídeňské univerzity. Roku 1897 společně s ostatními stejně smýšlejícími umělci zorganizovali první výstavu s cílem představit veřejnosti nově vznikající umělecký směr secesi, k níž se váže proslulý plakát. Bohyně Athéna tu sleduje zápas mezi Minotaurem a Theseem. Nahý hrdina symbolizující nové umění přetlačuje bestii s býčí hlavou, v níž se poznali zavedení umělci vídeňské akademie.

Plakát ve své době vzbudil dvojí pohoršení a dnes je považován za první manifest rakouských modernistů. Klimt musel nakonec listem zakrýt obnažené genitálie Thesea. Ustoupil tak cenzuře a ta na oplátku přestala řešit druhou námitku kritiků, jimž se přirovnání k Minotaurovi nelíbilo.

Gustav Klimt | plakát

Lolity neměly šanci

Geniální Picasso

Starý zvrhlík

Od mýdla ke štětci

V kalhotách a s cigaretou v koutku

Časy, kdy seznamky patřily sex maniakům, úchylákům a lůzrům dávno minuly. Nejsou ani doménou středního věku. Dnes jde o spektrum začínající u teenagerů (v USA až třetina), pokračuje k vysokoškolákům, přes úspěšné manažery, až po matky dvou a více dětí. Celkově tu mluvíme až o 1/3 všech seznámení. Technologie ze seznamování udělaly hru, při které není třeba udělat ani krok. Paradoxně naprosté omezení v souvislosti s karanténou slouží jako skvěle fungující icebreaker. Už není třeba dlouze sumírovat varianty conectů. Stačí jednoduše nadhodit: jak funguješ v týhle šílený době?

Začátky by šly, to ano. Ale přibrzděme. Vysvětleme si pro ty, kdo do toho jdou prvně, jak to celé funguje. Ve zkratce po vytvoření profilu rovnou na stránkách nebo přes facebook si pomocí filtrů vyberete, koho byste tak asi chtěli. Probíhá „matching“ a vy čekáte na lajky, pokud od některých „matchů“ přijdou, abyste se mohli dál ptát. Zatím se nic neplatí, ale pokud se vám někdo líbí a nedostanete lajk, přijde na řadu cálování. Takže lajk ještě nemusí znamenat, že se dotyčné/mu líbíte, ale třeba  jen nechce platit a s někým si početovat. Tak, to bylo ve zkratce a teď pěkně po pořádku, trošku podrobněji.

Nejdřív tu máme věc nejzapeklitější – profil a s ním spojených několik pravidel:

First catch

Jakou zvolíte návnadu, taková rybka zabere. Jinými slovy, rozevlátá fotka s drinkem nebo v sexy topu a našpulenými rty k vám nepřiláká zasněný romantický protějšek. Seriózní nudná v obleku nebo neučesaná u záhonu ředkví zaručeně neosloví svobodomyslnou dobrodružnou duši. Je úplně jedno, jestli takoví ve skutečnosti nejste a prostě jste jen vybrali tu nejobyčejnější či naopak nejvíc profi, co jste zrovna měli po ruce, a zvolili jste tak, jelikož věříte, že tak k sobě přilákáte osobu, které nezáleží jen na vzhledu, která chce bádat, hledat, rozkrývat… Řeknu to prostě: ani omylem. Myslíte si o sobě, že vám na vzhledu zas až tak nezáleží? Nebo upřednostňujete přirozený vzhled? Kecy. Každý na seznamce bez výjimky jako první filtr použije právě profilovou fotografii. Takže „there goes“ vaše umouněná s ředkvemi a nuda v kravatě vedle pohodově vyhlížejících týpků v kloboučku nebo tajemné krásce ve slunečních brýlích a větrem ve vlasech… Pánem jsou tu oči a čas. První selekce je tudíž velmi rychlá a krutá, protože třídí z velkého množství respondentů. Dle statistik zhruba z několika desítek, někdy i stovek. Je třeba databázi nepodceňovat. Skutečně se touto metodou seznamuje stále více párů. V roce 2000 šlo o necelá 3 %, ovšem koncem minulého nám to vyšplhalo na více než 20%. A co teprve teď, že? Nejde tedy o seznamování lůzrů ani o zahnání osamělosti na jeden večer. Kdepak. Na seznamkách dnes většina zaregistrovaných hledá partnery pro život. Takže reakce obdržíte a ne málo. Tím se dostáváme ke zmiňovanému času. Většinou se jedná o pracující osoby nebo rodiče, kteří nemají na vysedávání a chatování celý den. Nebudou rozhodně zjišťovat, jestli se za nicneříkajícím kravaťákem nebo přemazlenou blondýnou skrývá něco víc a prostě jen překliknou na další sloupec tváří, pokud ovšem netouží po nicneříkajícím kravaťákovi, že. Zvolte tedy svou profilovou fotku pečlivě a pravdivě. Dejte si záležet, aby vysílala to, co hledáte vy sami. Dneska už to všichni zvládneme u okna s mobilem, takže nechci slyšet výmluvy. A s kouskem té postavy, aby potom neproběhlo nepříjemné špekaté překvapení.

Second catch

Druhým nejdůležitějším milníkem je „něco o sobě“. Málokoho při tzv. druhé filtraci zajímá, jestli máte rádi zvířátka, sport, jste manažer něčeho, jaký doma hrdě vystavujete diplom, či vaše nejnovější katastrofy a úspěchy. Nebojte se, to všechno ano, ale až poději. Zde platí: méně je více. Kvalita vs. kvantita. Potřebujete oslovit, povstat z davu, a to na první dobrou. Z reálných chatů:

„Jsem čerstvě rozvedená, ambiciózní mamka dvou kamarádských dětí, ráda sportuji a večer se často stulím nad dobrou knihou.“

NE! Aneb jak to vidí lovec: Čerstvě rozvedená = rozvedená už dlouho. Ambiciózní = workoholička. Bude se chtít poměřovat. Kamarádské děti = někomu je představuje často a evidentně není v seznamování úspěšná. Ráda sportuji = jelikož nejmenovala konkrétní sport, nebude to až tak horké. Když pominu všechna ostatní negativa, znáte někoho, kdo rád čte špatné knihy?

„Jsem takový obyčejný kluk, který má rád srandu, grilovačky a motorky…“

NE! Lovkyně si to shrne: obyčejný kluk = no když už to napíše i sem, tak obyčejný fakt bude. Má rád srandu = nebude mě brát vážně. Grilovačka = chce žrát, chlastat a válet si šunky. Motorky = první místo motorka a až pak já. Neboli si přejete toto: partnerka by vás měla bavit, naložit maso a pak se koukat, jak mizíte za obzorem… Než se to ugriluje, samozřejmě.

„Ráda poznávám svět a domů si odnáším kromě zážitků hlavně recepty a koření, se kterými čaruji v kuchyni. Jsem vášnivý chilližrout, ale své hosty netýrám.“

ANO! Rybka už se třese na háčku: poznává svět = nejde jí jen o utrácení za dovču u pláže. Čaruje v kuchyni = jelikož není tlustá jak bečka evidentně i dost sportuje. Vášnivý chilližrout = sbíhají se mi sliny, chci jí vidět vařit, chci jíst její jídlo. Hosty netýrám = mmmm, umí být i pokorná.

„Jsem hedonista, mám rád vysoké podpatky a zpěv ve sprše.“

ANO! Tak tady rozhodně okamžitě vím, na čem jsem. Hedonista = uvedl to jako první, takže požitkář za každých okolností. Jelikož jako druhé má vysoké podpatky = bude to pěkný prase. Jenže to vyvážil tím zpěvem ve sprše = beznadějně romantické prase.

Mám na 5+1?

Jde tedy o to jasně a zajímavě vyjádřit svou podstatu, svůj názor nebo alespoň své zájmy. Je tu ale ještě jedna důležitá věc a to je být nohama na zemi. Přirovnám to třeba ke kupování bytu. Spočítám si, kolik můžu platit hypotéku a omrknu aktuální ceny realit. Nemá smysl hledat 100m2 poblíž centra za dvě mega,… Stejně se pokuste uvažovat, až budete volit cross neboli filtr či match pro hledání protějšků. Nic ve zlém, nechci tu podrážet sebevědomí, jen například když hledáte muže/ženu okolo 40ti, bez dětí, protože už máte své dvě, pravděpodobnost, že děti nechtějí a přitom by eventuálně měli rádi ty vaše je velice nízká. Nebo když si vezmeme třeba tady našeho hedonistu, asi nepůjde o týpka, který vám chce u večeře pouze ukázat svou sbírku motýlů… Přesně z toho důvodu o sobě napsal, to co napsal, aby bylo všechno jasné a nezpůsobil nechtěně fraktury srdíček očekávajících procházky podél potůčku s letmým polibkem na rozloučenou řekněme osmém rande.

Kláda v profilu? Ne. Raději knihu.

Jedno jediné slovo či přirovnání oddělí zrno od plev a ušetří čas oběma stranám. To mě přivádí k seznámení mých přátel Zuzky a Jáchyma, nyní manželů, které proběhlo přes seznamku trochu jiného charakteru, než o kterém se tu bavíme, a to sex.cz. Hledali sice stálého partnera, ale tahle seznamka má přes dva miliony uživatelů a s počtem samozřejmě stoupá i procento úspěšného matchingu. Zuzka si vytvořila profil a přišlo jí během odpoledne asi 450 žádostí. Jak je vytřídila? Prý jednoduše. Vyřadila všechny, které měly v profilovce penis. Zbylo asi 24, ty lajkla a čekala, co přijde. Jáchym napsal 5 slov: „Je imperativní, abychom se potkali.“

Kláda v profilu? Ne. Raději knihu.

Akce a reakce

Takže máme profil, máme filtry, máme matche. Co dál? Je tu možnost, že profil není autentický, nebo že ho autor smolil kdovíjak dlouho. Proto přichází tzv. kontrolní otázka. Nejlepší je zvolit jednoduchý, ale ne úplně obyčejný dotaz týkající se aktuální situace, např. „Jak zvládáš domácí vězení?“, nebo „Díky za lajk, odkud mi píšeš?“ Jde o to dozvědět se něco víc, samozřejmě, dále získat aktuální pocit – reakci nepřipravenou, a také nepomáhat s nahozením extra zajímavé udičky, na kterou by stačilo odepsat jednoduše a nebýt kreativní. Zase si ukážeme jak to někde vypadalo v reálu:

„Jak se máš?“ „Jde to.“ Aneb na blbou otázku blbá odpověď = ztráta času.

„Co zrovna děláš?“ „Odepisuji ti.“ Na nic moc otázku pokud možno vtipná odpověď = tazatel je vyzván, aby do toho dal víc a nebo zvolil jednodušší match.

„Jak zvládáš izolaci?“ „Pomáhá mi kocour a víno.“ Zpětná nahrávka zhruba na stejném levelu = nejvíce pravděpodobný matching, pokud byli oba stejně upřímní. Je možné se rozjet, ale je důležité si hlídat svou autenticitu a nedat se zatáhnout někam, kde už necítím půdu pod nohama.

„Při čem jsem tě přistihl/a?“ „Brousím si zoubky.“ Tak tady je jasný smeč na lehce vyzývavý dotaz = pozvánka k divoké hře.

Držte si klobouky, jedeme z kopce!

Kdo za to stojí

První rande: Co chce ona a co on

Stejná pravidla platí i pro pány, muže, kluky, prostě naše skvělé machos. Jestli se cítíte dobře v baru nebo hospodě, nezvěte dívku do čajovny. Pokud vám jde hlavně o fyzično, nemá smysl probírat děti a dovolenou. Kytku nebo večeři, natož vlastnoručně uvařenou oceníme každá. Jak jste sami sebe v profilu identifikovali na počátku a co jste psali dál, to sedí teď naproti vám. Match brings the catch. Takže „no show just go on!“, však se to nějak vyvrbí :-).

Zatím co erotických a porno časopisů byly už plné pulty, do filmů sex prosakoval pozvolna. Na jedné straně šlo jistě o neochotu herců jít do něčeho tak povrchního a most likely kompromitujícího, ale jistě i, jako v jiných případech o nedostatečně odvážné režiséry. Distribuovat časopisy s fotkami souložících je jedna věc. Nikoho nezajímá, čí je to práce, hlavně už s ním být brzy doma na svém navoněném hajzlíku nebo sofa, a udělat si to. Dokonce i kniha může být vydaná pod pseudonymem a nikdo, kromě vydavatele (někdy ani ten sám) nemusí zjistit, kdo za texty skutečně stojí. Kdežto film? Jak by se asi vyjímal název nad vstupy kin, na videokazetách, bez druhé nejdůležitější informace a sice: kdo je tvůrcem? Kdo by ho reprezentoval na červených kobercích? Takhle s kůží na trh se jen tak někomu nechce. Navíc, když stvoří umělec příliš vulgární obraz, fotku, knihu, tak co? Uvidí to pár lidí, za chvíli se na to zapomene a příště se to povede líp. Ale film? Ten je okamžitě všude. A tvůrcovo jméno spolu s ním. Takže proto režiséři přidávali po troškách, jen tu a tam a dobře monitorovali, jak moc si povolují uzdu ostatní v branži.

Sexy vs. Malér

Za prvé si je mùžete snadno najít sami a za druhé, když jsem je tak projíždìla, často jsem s umístěními nesouhlasila. Třeba film P.P. Pasoliniho Saló aneb 120 dní sodomy mi přišel asi úplně všechno, kromě ´sexy´ a nejradši bych na něj zapomněla úplně. Nebo snímek Richarda Linklatera Před úsvitem bych zařadila co se množství sexu týče spíš do stejně kategorie jako Eat, pray love. Kdepak, tady jsem spíš o povídání, o poznávání. I když obsahově a formou nápadité, co se bourání tabu či posouvání hranic týče tak maximálně, že Julie Delpy neměla pod šaty podprsenku. Sem bych šoupla i průkopníka erotiky v mainstreamové kinematografii a to Mike Nicholsova Absolventa z roku 1967. Ovšem to pouze díky ostrému šarmu paní Robinsonové. Dustin Hoffman mě osobně vůbec, ale vůbec nerajcuje. A nakonec zatřetí nejlepší je vždycky osobní zkušenost, tedy jejich shlédnutí, což nesplňuji u všech žebříčky nominovaných. Přiblížím vám tu pouze snímky, které mnou osobně nejvíce hnuly, za které se nestydím a moc ráda se na ně mrknu znovu nehledě na to, co o některých kritika soudí.

Holčička na filmu s hvězdičkou

Přenesme se do roku 1989. Jsme ve velkém horském hotelu v Jeseníkách a malá devítiletá holčička leží na pokoji s angínou. Nemůže lyžovat ani blbnout na diskotéce s ostatními dětmi a nehorázně se nudí. Díky priznicu už jí otrnulo, rodiče se veselí bůhví kde, a tak se vykrade na chodbu zkusit omrknout, co dávaj v bijáku. Hotel má totiž své vlastní kino. Jenže už jí nedojde, kolik je hodin a vlastně téměř nevině, pomineme-li, že porušila zákaz opustit pokoj zapluje do jedné ze zadních řad sálu. Je tedy lehce, ale opravdu jen trošinku zaskočena (jelikož nejde o normální, slušnou holčičku), když na plátně zaregistruje nahotu. Jde o polský film Sexmise, kdy se dva dobrovolníci po zmrazení probouzejí omylem o něco později v budoucnosti, než bylo plánováno. : A to ve světě “women only“.

Sexmise

Jeden zadek a dvě písklata

Světe div se, ale naše holčička se ve třetí třídě nejvíc skamarádila s opravdu hodně sprostou holčičkou, která jí jako první člověk představila svět porna díky černobílé videokazetě jejích jistě slušných rodičů. Když si ty šmouhy přehrály do aleluja, pátraly ve videotéce po jiném filmu, který by jim také způsoboval ony lechtavé pocity na pipině. Nejblíž tomu byl superslavný film Emile Ardolina Hříšný tanec. Donekonečna si vracely scénu, kdy se Patrick Swayze po prvním sexu s Jennifer Grey (kterou jsem pak už v jiném filmu neviděla – vy jo?) zvedá ráno z postele a je mu vidět zadek. Hihňajíc na obrazovce nechaly ten růžový flek a zkoušely spolu v tílku a kalhotkách hříšný tanec přesně podle filmu, zpívajíc foneticky píseň Be my Baby by The Ronettes.

Hříšný tanec

Pokoření mezi otroky

Další dva filmy, jenž mě ovlivnily jsem v seznamech vůbec nenašla. Možná, že si je většina s erotikou vůbec nespojuje, nebo je jí tam pro někoho málo. No, jak se to vezme. Pro mě šlo o vůbec první impuls, plamínek, který sice skomíral, ovšem nikdy nezhasl docela, a naplno zaplál o cca dvě desetiletí později v jednom malém obýváku (viz. Techniky slasti BDSM). Jde za prvé o Bernarda Borderieho Angeliku, ovšem nikoliv o Markýzu andělů a ona slavná mokrá prsa při laškování s Nicolasem u říčky. Kdepak. Jde o díl se sultánem. Angeliku unesou piráti a strčí ji na chvíli, pro výstrahu za vzpurnost do špinavého podpalubí k té největší lůze. K odporné zavšivené bandě v okovech, která se na ní začne sápat. Nešlo tolik o ty vši jako spíš o bezmoc. A pak ještě nášup na trhu, kdy jí načesanou vystavují nahou a nakonec musí ukázat všechno. Kupujícím na trhu s otroky, ne divákům u telky, samozřejmě. Že nebyla vidět prsa bylo mě osobně šumafuk. Ovšem pohled na Angeliky lehce poděšený výraz a nevoli rozvíjel představu, co si s ní asi počne ten, který nehoráznou sumu zaplatí a odvleče si jí. Představila jsem si, že se to děje mě. Nejdřív mě jiné otrokyně vykoupou, krásně oblečou, ozdobí drahými šperky, napudrují a navoní, a pak už bude muset trpně očekávat příchod svého nového vládce. Záviděla jsem jí. Tady mi přišlo mé vzrušení v pořádku, protože jsem v cca jedenácti obchodu s otroky ještě moc nerozuměla.

Angelika

Poprvé zvrhlá a provinilá

Lehkou provinilost jsem ale pocítila, když mě vzrušilo znásilnění ve snímku Vittoria de Sica Horalka. Tady jsem věděla, že jde o špatnou věc. Znásilnění. Situaci nepřikrášlovaly žádné závoje a šperky. Voják prostě jen Sofii Loren povalil na zaprášenou podlahu, a bylo to. Navíc ta její plačící dcera… Jenže jsem si nemohla pomoct. Vojáci mi přišli docela fešní, mám slabost pro jižní typy s propracovanou figurou, a nemohla jsem se ubránit návrhu pro Sofču, proč si to radši neužila namísto tupé rezignace. Pro ni bolestná a bezvýchodná situace, pro mě rajcovní představa. Tehdy jsem se o mých představách a pocitech nesvěřila vůbec nikomu, ani sprosté kafnavmarádce, a spíš doufala, že šlo zkrátka o cosi, co naštěstí nikdo nevidí, co jistě pomine a mě dál budou mít maminka a tatínek rádi. Ovšem dnes už vím, že oba filmy jasně vyznačily směrovku, kudy se bude můj sexuální život ubírat.

Do této chvíle šlo ve mnou shlédnuté kinematografii pouze o náznaky erotična přibarvené a doplněné mou představivostí. První, kdo do toho šel na tvrdo byl za mě rozhodně Paul Verhoeven se svým Základním instinktem.

Horalka, Sofia Loren

Odvaha vyhrává

První filmový penis

Real fuck je přece taky láska

Love jsem shlédla poměrně nedávno, i když Noé jej stvořil už pár let nazpátek. Rozechvěl mě notně a stále z toho čerpám. Jsem už ale zvědavá, co a kde mě překvapí příště (třeba tip od tebe, milý čtenáři) a všem odvážným režisérům a režisérkám držím palce!

Aby bylo jasné, jestli je pro vás podobný výlet vhodný pojďme si upřesnit, o co jde: Bondage Discipline Sadism and Masochism zkráceně BDSM je souhrnný název pro erotické praktiky. Jedná se o kompilát zkratek: B&D (poddajnost a výchova), D&S (dominance a submisivita), a S&M (sadismus a masochismus). Takže jinými slovy, hrajete si doma (či v představách) s partnerem na to, kdo v sexu velí a kdo se podřizuje? Vzrušuje jednoho z vás moc nad tím druhým včetně nějakého toho plácnutí? Ano? Tak to si budeme rozumět.

Sprostě vojetá stopařka

Kdo dočetl až sem, zajímá ho to, ale nikdy nic podobného nezkusil tak se do toho rovnou pusťte. Přesně takhle jsme do toho “vlítli” s mým partnerem, dnes manželem. Jednoho nevinného slunného odpoledne jsme si povídali, koho které porno nejvíc vzrušuje. Přiznala jsem se, že mě nejvíc vzrušil příběh stopařky. Ještě teď vidím, jak prsty svírá okénko, kterým jí řidič uvěznil, když strčila hlavu dovnitř vozu, aby se s ním domluvila. Pak vystoupil, auto obešel a přiskřípnutou „nemohoucí“ slečnu v nesnázích sprostě vojel zezadu. Šlo sice o porno, tudíž stopařka zase až tak neprotestovala, ale i tak jsem ze svých vlhkých kalhotek měla smíšené pocity. Vzrušením se prolínal stud, snad i pohoršení samotné nad sebou. Vždyť jde přece o násilí, o zločin! Bylo to poprvé, kdy jsem o svém pocitu někomu řekla. Stalo se tak jedině díky důvěře, kterou jsem ke svému partnerovi cítila už tehdy. Celá rudá jsem mu dovyprávěla děj, načež on vesele navrhl: Tak si to pojďme zahrát!

Nacházeli jsme se na stejné startovací čáře, ani on nikdy před tím kromě klasického sexu nic extravagantního nezkoušel. On šel do akce zvesela, já opatrně, rozpačitě. Nevyrazili jsme sice na výlet, ale úplně stačilo, aby mi svázal ruce a já pocítila neznámé chvění, silnější než do té doby poznaný sexuální akt. Tedy krom vyvrcholení. Bylo zajímavé v jaké souhře se naše vzrušení vznítila. Z jeho legrace a mého hraného nesouhlasu to při prvním utažení kravaty přeskočilo, jako když se přepne kanál. Úsměv se někam ztratil, jeho oči ztvrdly, pohyby se zkoncentrovaly na utahování. Já jsem sebou už jen občas smýkla a čím dál víc se nořila do útrpné role oběti. Znehybnění a nemohoucnost mě jako stále se zrychlujícím výtahem vynesly až na vrchol povrchového napětí, jaké jsem do té doby nepoznala. Viděla jsem, jak se pekelně soustředí, rychle oddechuje a cítila ho tvrdého jako žula na mých kalhotkách. Když mě chytil pod krkem stačilo už jen málo a byl konec, než jsme se vlastně pořádně rozjeli. Překvapilo nás oba dva, jak rychlý spád naše hrátky vzaly a bylo jasné, že jde o zlomový okamžik a že tento svět chceme víc prozkoumat.

Zkušenosti mého okolí s BDSM praktikami

Alex (43), konstruktér

„Když mi bylo kolem pětadvaceti jedna slečna mě překvapila s připínákem. Bylo do příjemné. Do té doby jsem nic podobného nezažil – když pominu experiment v 15ti. Zkoušel jsem tehdy vykouřit sám sebe a nevyšlo to jen o kousíček! Nejsem dominantní, ale přepínací. Vyhovuje mi se s tím neprat. Baví mě víc ta hra, prožívání jedné i druhé role, hledání hranic. Nevzrušuje mě, aby na mě někdo koukal. Třeba přítelkyni v jejím minulém vztahu dělalo dobře, když jí souložil jiný chlap než její bývalý partner. Ten se mohl jen dívat. Někdy to je zkrátka potřeba, aby se jeden udělal. Po mně naštěstí pak hru na ´jen přihlížení´ už nechtěla. Lidské myšlení je zvláštní. Když třeba pomyslíte na nějakou extrémnost v sexu, může vás to neoslovit, nebo dokonce polekat, ale třeba v jiném období života, když se změní situace, vás to rozdráždí. A naopak.“

Kristýna (38), novinářka

„Někdy na vysoké škole se mi stalo, že jsem se ocitla v intimní situaci se dvěma neznámými muži. Bylo to divoké, nebezpečné, odvážné i přesto, že jsem se prala s pocitem, že bych se za to měla stydět. Bylo to neskutečně vzrušující a měla jsem pocit, že můžu být hrdá, že jsem zažila něco, co každý nezažije… Cítila jsem se obohacená o další životní rozměr.“

Kristýna

„Opravdové experimenty mi ukázal kamarád. V té době už jsem partnera měla, i první dítě a potřebovala jsem odreagování ze stereotypu rodinného života. Zároveň jsem se zase chtěla cítit víc ženou než jen matkou, chtěná, obdivovaná. Sex jsem najednou začala víc chápat v souvislostech s duševním rozpoložením. S tím, co mi dává nejen fyzicky, ale i psychicky. Jak může být kreativní, jak se dá hrát s tělem, s pocity, se vztahy. Posunula jsem si pojem sexu do duchovní roviny…

Cítila jsem se pak skvěle, uvolněně, odpočatě, krásně… Měla jsem pocit odlišnosti, tajemnosti… Zároveň to hodně prospělo našemu partnerskému vztahu. Jako bychom se znovu zamilovali. I proto jsem postupně dokázala o této ´jinakosti´ mluvit před lidmi. Opatrně, v náznacích. Byla jsem vlastně hrdá na to, že znám, vím, umím něco, o co jsou ostatní ochuzeni a chtěla jsem jim to tak trochu dát sežrat´:-), a tak trochu jsem cítila opovržení nad těmi, kdo pokrytecky tyhle věci odsuzují, aniž by o nich cokoli věděli. Bylo to poznání.“

Pokud se vám nedaří najít uvolnění a osvobození v běhu, tvoření, nebo v sázení stromků, třeba pomůže malé divadlo v mučírně:-)

Alex

„Zaplatil jsem pro nás dva 3 hodiny v mučírně ve Zdibech a nakonec jsme zůstali 5 hodin. Policistka a imigrant. Byla zvrhlá a bavilo ji týrat vězně, ale pak byl moment, kdy jsem ukradl pistoli a vyváděl na oplátku zase ukrutnosti svojí mučitelce. Po nenápaditém sexu i třeba s hezkou holkou tomu chybí náboj. Pak najednou potkáš někoho, že se ti postaví, jen se na ní podíváš. Stačí mi mojí přítelkyni obejmout a už mi tvrdne. Je tam důležitá blízkost, sexuální energie a určitá dynamika. S někým cizím by mi to přišlo divné. Když chybí sexuální energie tak toho brzy nechám. S někým se holt chceš koukat na seriál a z někoho jiného servat oblečení.“

Kristýna

„V první řadě jsem zjistila, že fyzická bolest je neskutečně osvobozující. Jakoby vyplavovala veškeré starosti a očišťovala tělo. Mám ráda tupou bolest nebo takovou tu ostrou po švihnutí bičem, která se pomalu rozlije a je to srovnatelné s orgasmem. A ten je vždycky osvobozující, ne? Pomohlo mi to najít sebe, poznat a umět říct, kde mám hranice, což je také přínosné.“

Během vzájemného poznávání sexuálních hlubin zároveň ve vztazích dochází k rozklíčovávání mentálních a emocionálních neshod. Je dobré s tím počítat a přijímat změny bez agrese a soudu. Ve světě tělesna nikdy nevíte, co k čemu vede, dokud to nezkusíte, protože tady nerozhoduje rozum. Ten by například NEVĚRU nikdy jako léčivou neuznal. Ale o tom zase příště.

Zamilovanost. O co tu jde? Když propadáte citům pro jiného člověka část vašeho mozku, která kontroluje uvolňování dopaminu se abnormálně aktivuje. Tato mozková část pak vyšle nezvykle velké množství dopaminu do mozkového centra potěšení. Jen pro zajímavost, je to skoro stejná dávka, jakou mozek obdrží po požití třeba kokainu. Ironií je, že na druhou stranu mozek zase zkrouhne dodávku serotoninu, jehož nedostatek způsobuje deprese. Navíc dopamin, stejně jako kokain kromě euforie způsobuje i nespavost a nechutenství. Proto možná do koktejlu zamilovanosti barman Mozek štědře přimíchává i hormon snižující zábrany a úzkosti – oxytocin. Na zamilovanosti můžeme být tedy závislí jako na drogách. Stejně tak šílíme, když našeho drahého nebo drahou nevidíme dost často a brzy nám z toho fyzicky není nejlépe. Je to sice úžasný drive ale tělo to dříve nebo později přestává dávat. Jak ale zamilování zmírnit a přitom o něj nepřijít? Jak se přepíná na tlačítko „láska“? Vydržte, dostaneme se k tomu už brzy.

Fáze 1 – Příprava na akci: Co není cukr

Ať už jdete večer ven mezi lidi z jakéhokoliv důvodu, rozhodně netoužíte, aby vás muži nebo zkrátka ti, díky nimž se vám potí dlaně, červenáte se a oči se samy od sebe klopí k podlaze, neregistrovali, nebo ještě hůř, úmyslně přehlíželi. To se může stát když zvolíte:

A) Zbytečný doprovod

Přijdete se skupinou hihňajících se kamarádek. Myslet si, že díky tomu navýšíte potenciální zájem o vás, je omyl. Oslovit nebo vyslat pohled si dovolí buď arogantní nadsamec nebo podivín, se kterými nenavážete nic, co by pro vás mělo valnou hodnotu. Většina mužů zvolí bezpečnou vzdálenost. Nebo vy snad znáte chlapa, kterému by bylo dobře poblíž slepičího hašteření? Samozřejmě pokud vyrazíte s pár přítelkyň, které dokáží koexistovat i jinak, než jen v houfu s vámi uprostřed, ničemu to nevadí a vám to při entrée dodá chybějící odvahu. Lepší je ale tajemná osamocená neznámá než slepice na hřadě.

Photo by Inga Seliverstova

B) Dobrý den, kozy ven

Přepísknete to s vyzývavým oblečením. Více pohledů každopádně upoutá žena sexy nebo elegantně oblečená, než kreatura ve volných džínách a mikině. Obecně ale platí „méně je více“ a vy chcete spíše zaujmout svou vnitřní silou než výstřihem, protože jedině ta zarezonuje s energií protějšku a tento fyziologický jev způsobí kýžené napojení.

C) Chytit slinu

Příliš rychle se opijete. Alkohol otupuje smysly, ale bohužel všechny, nejen nervozitu. Také citlivost, rovnováhu, úsudek, a další. Takže co vám může připadat jako něčí zájem byste neopilé snadno odhalili jako hon za snadnou kořistí. Stejně smrtící je mylný pocit sounáležitosti. Směje se opravdu „s“ vámi? Není to spíš „vám“? Opilé to nepoznáte. Jestli s alkoholem nemáte vyjasněné pozice, kdo je sluha a kdo pán, nevolte víno, u kterého se na jeho nerozlučnou společnici vodu často zapomíná, ale spíš pivo nebo nějakou míchačku s džusem. Ne obojí!

D) Vlka co čenichá Karkulku

Hladově vyhlížíte. Představím si holku, samotnou, stojící poblíž baru, nervózně si pohrávající se skleničkou, těkající očima po místnosti. Nepomůže ani obklopení pipinami, protože tím spíš je jasné, proč je s sebou máte. Ne kvůli dobré společnosti, ale abyste nepůsobila tak zoufale. Stačí se uvolnit, soustředit se na svůj dech, zaposlouchat se do hudby, zavřít oči a chvíli třeba tančit, vnímat okolí, jakoby to byl jen film a vy v něm můžete být, aniž by vás někdo viděl, hodnotil, vyrušoval. Jen BÝT. Je to trochu podobný pocit jako při cestování. Nečekáte, že někoho potkáte, nebo že vás někdo osloví, jen vnímáte danou chvíli – moře, památky, pouliční rej. Tak přestanete řešit okolí a necháte ho, aby si vás všimlo první.

E) Ledovou královnu

Uzavřete se ve své dokonalosti a zabalíte do pláště nedostupnosti. Přece nemáte zapotřebí se k někomu ze svého trůnu sklánět. Oni by se měli tetelit nadšením, když o ně náhodou zavadíte očkem, ne? Slyším, že reagujete: Ale chlapi přece baví dobývat…? Ano, ale musíte si uvědomit, že pěkných holek je hodně, zajímavých kluků poskrovnu a času málo. A nám teď jde o trénování napojování, nehledáme osudovou lásku.

Photo by David Fagundes

Třeba si teď říkáte: od áčka po é je mi všechno jasné a nedělám to. Chápu smysl napojení, dosáhnu ho, ale pak „se to nějak podělá“. I tak je to úspěch. Jste skvělá! Dobrá práce. Ne každý se dostane až sem. Ale práce ještě nekončí, bohužel. Tím se dostáváme k:

Fáze 2 – Bič v akci

A) Ani úlet ani love story

S flirtem je třeba přestat včas. Nedat vašemu objektu testování ani o fous víc pozornosti než on vám. Někdy může stačit opravdu jen vteřina dvě a víte, že „TO tam je“. Jindy si svůj pocit potřebujete potvrdit ještě párkrát a během večera se to může podařit pomocí dalších pohledů. Oči jsou skutečně okna do duše a nejrychlejší cesta k poznání vnitřního světa toho druhého. Jakmile ale pocítíte „už TO sice mám, ale stejně chci ještě“, tak to je přesně chvíle, kdy se musíte otočit a zaměřit se jinam nebo jít domů. Protože jestli to neuděláte dojde buďto k úletu nebo ke zklamání, že vám „už další TO nedal i když vy jemu ano“. Oboje vede do pekel. Úlet vám naruší intimitu vašeho partnerství, nebo, pokud partnera nemáte příliš brzy uspokojí někoho, kdo by vás možná i chtěl „na dýl“, ale jakmile z flirtu vystřízliví dojde mu, že jste příliš laciné zboží. Zklamání zase vygumuje všechno, o co vám v bezpečném flirtování šlo – probuzení sexuality, osahání si svých hranic a uvědomění vlastní hodnoty.

B) Nevyměknout

Právě jste prošla všemi fázemi na jedničku. Sexy zajímavý týpek po vás pokukuje, ale když zjistí, že nepokračujete ve hře, rozhodne se jednat. Teď přichází zkouška ohněm. Poslední level. Osahané hranice je třeba zabetonovat. A on už jde. Osloví vás, nabídne koupit pití, zeptá se na jméno a podobně, a vás to samozřejmě těší, blaží na entou. Úplně se tetelíte! To je ovšem jen polichocené ego, které s napojováním nemá nic společného. O Egu si povíme více jindy. Teď zpátky do arény. Dopřejte si to, vychutnejte si mlčky sladké vítězství. Pozor na slova! Dokáží vás prozradit a mají fatální následky. Takové uculení se plus „to seš ale milej“ může všechno úsilí zhatit. Proto pokud nenacházíte pevnou půdu pod nohama, pěkně poděkujte za nabídku a hybaj domů. Neřešte: „co chudák on, jak k tomu přijde, vždyť byl TAK milý, a jak se o mě snažil… Přece ho za to musím nějak odměnit, nějak mu dát najevo, že se mi líbí, že bych ho chtěla, kdyby…“ Řeknu to jednoduše: Nemusíte nic. Nejste mu nic dlužná. Nešlo o provokaci, ale o hru, ke které oba znáte pravidla, nikdo nic nikomu neslíbil a ani nikdo nikoho k ničemu nenutil. On to zvládne, je přece velkej kluk :).

Pokuste se nově prožitý pocit udržet a hýčkat co nejdéle. Je mimochodem dost vzrušující. Vsadím se, že až s ním doma zalezete pod společnou peřinu, pěkně to tam rozhicuje. Až přejde smršť tak si o všem můžete popovídat. Netlačte na pilu, ale když si otestujete systém propojování na jiných, vaše srdce se ho naučí a snáze vám půjde „rozchodit “ v partnerstvích, kde možná dřív i žilo. A hele! Máte ho. Tlačítko na lásku = napojení.

S tématem „cukr a bič jako pomocník pro bezpečné flirtování“ jsem téměř u konce. Pokud by vás zajímalo téma Použití cukru a biče ve vztazích, napište si nám o něj.

Na závěr bych tu ráda zmínila krátký úryvek ze seriálu IT Crowd, kde jediná jednoduchá replika všechno výše zmíněné shrnuje. Možná by stačilo slyšet jen tu:-)). V kostce jde o Britský seriál o třech (Jenny, Moss a Roy) roztomilých „na oko“ lůzrech, kteří ovšem nikdy nenechají nikoho otřást svou hodnotou, i když jimi ostatní pohrdají. A vědí proč. Jsou jedineční. Pracují spolu ve sklepě luxusní budovy, kde v patrech nad nimi nemají stovky zaměstnanců – kolegů tušení, co se odehrává mezi rukou na myši a zásuvkou od počítače. To ví teda jen Moss a Roy. A Jenny zase jediná ví, že jsou jedineční. Jednou je Jenny pozvaná na školní sraz po letech v podobě plesu, ale stydí se jít sama, protože, jak jinak, nemá partnera ani děti. Moss navrhne, že jí partnera zahraje. Jenny váhá, ale nakonec to riskne, protože by se děsně chtěla před spolužáky předvést. Tak jdou do toho, na plese korzují a Jenny je tak nervózní, že radši ani nemluví. Moss to ovšem všechno obstarává za ni a svou roli si užívá. Všem vypráví, že je trenérem tenisu, doma mají dvě úžasné děti, a jak Jenny miluje. Spolužáci jsou oslněni a chtějí vědět, v čem se skrývá její tajemství, kterým si tak šarmantního muže udržela. Moss odpovídá:

„She is an angel with the kids and a prostitute in the bed.“ A vy už teď víte, že to jde:-).

Tak si to vezměme popořadě. Ať už vás stvořitel obdařil ústrojím jakkoliv velkým, dobrá zpráva je, že metoda, pocházející z tantrického učení, kterou vám tu chci přiblížit je vhodná pro každého. I pro kašpárka. A abych nemluvila jen o mužích, to samé platí pro ženy. Většina mužů má pocit, že pokud jí, své milé nenaloží pořádnou nakládačku, nebude uspokojená. Ovšem my dámy víme své. Není snem každé z nás prožít sex jako ve většině filmových erotických scén. Nemusím ani hledat v titulcích, zda je režisérem muž, když se ve filmu během prvního sexuálního propojení hlavních hrdinů objeví roztrhnutí blůzy, přimáčknutí ženy ke stěně, vášnivé ojídání tváře a čelisti, to vše odehrávající se během 5ti sekund, s následným ohnutím hrdinky přes stůl nebo smýknutím s ní na podlahu. Vrcholem scény bývá pár zběsilých přírazů, během kterých většina žen nemá šanci ani zvlhnout, natož dosáhnout vyvrcholení, a oba hrdinové se šťastně odvalí do stran, samozřejmě uspokojeni. Jak jinak.

Metoda měkkého vniknutí je vhodná také pro léčení různých sexuálních dysfunkcí. U mužů se jedná například o problém se ztopořením nebo naopak předčasnou ejakulaci. Ženám může pomoci zvýšit citlivost pohlavních orgánů, jelikož takzvaná frigidita nemusí být vrozená, ale způsobená prožitým traumatem. Tento typ problémů má totiž dva stejné jmenovatele: Prvním z nich je čas, přesněji jeho nedostatek. Je to tak. Prostě ho nemáme. Dokonce ani na sex ne. Znáte to – jsem unavený z práce, miláčku, nebo – ty děti mě, lásko dneska úplně utahaly, nebo – pojď, jdeme rychle na to, ať ještě stihnu vyprat, ať stihnu ještě jeden díl… Nejsme schopni se soustředit TEĎ. Stále je spousta jiných věcí k řešení. K tomu si dosaďte do rovnice dalšího činitele – stres. O něm se tu nebudu rozepisovat, protože všichni víme, o co jde. No, a je zaděláno na problém. Všechny výše zmiňované problémy mohou mít kořeny v psychice. Pro plný a intenzivní prožitek ze sexu je třeba své tělo zapojovat postupně a být s ním mentálně v plném propojení. Nepřemýšlet nad tím, jestli mail odešel nebo že prádlo v sušičce zasmrádne. Pokud vám nejde jen o experimentování, ale přímo u vás problematika tohoto článku varovně zabrnkala na správnou strunu máte na vybranou ze tří možností: neudělat nic a problém zašlapat ještě hlouběji, než už je, nebo strávit několik týdnů až měsíců na pohovce naproti svému terapeutovi, nebo zkusit něco nového.

A o co tedy přesně během měkkého průniku jde? O vniknutí, respektive vložení penisu do pochvy, aniž by byl vyveden z klidové, tedy neztopořené fáze. Už slyším ty protesty: To přece nejde! Kdo to kdy slyšel. Slyšely to a i vyzkoušely desítky, spíš stovky dvojic (možná i trojic), které se rozhodly pracovat na svých vztazích a zkoušet nové techniky pocházející z tantrismu. Možná někdo namítne: ale tantra, to je přece jenom o sexu, ne? Ano i ne. Sexualita je pro vyznavače tantry posvátná, ovšem v rámci celkového pojetí života. Jinak sex = život. S tím asi souhlasíme všichni, protože jinak bychom tu ani nebyli. Tak můžeme dál.

Tantrismus neboli tantra se zrodila v Indii před více jak 15 stoletími. K nám bohužel dorazila teprve nedávno, během minulém století. Neobsahuje pouze sexuální rituály, ale pracuje především s meditací, rozplétá komunikační problémy, jenž nám přináší každodenní letité soužití, odmítá dogmata a jejím cílem je mentální i fyzické „probuzení“ v přítomném okamžiku.

1. Romantika

Připravte se na romantický večer/ráno/poledne, jak libo. Tím myslím, abyste si vyhradili několik hodin času. Absolutní minimum jsou 2h. Vypněte telefony, zhasněte světla, zapalte svíčky, napusťte vanu, nechte znít příjemnou, klidnou hudbu (která ale nepřestane v půlce procesu), nachystejte si drobné občerstvení, cokoli nebo vše z uvedeného. Alkohol se nedoporučuje. Zajistěte, aby bylo v místnosti dost teplo.

2. Svlékání

Svlékněte sebe i partnera. Může z toho být třeba zajímavý mini striptýzek.

3. Fáze hlazení

Nejde o jen tak ledajaké, bezmyšlenkovité, nebo “sváděcí” hlazení, nýbrž o relaxační, uvolňující doteky. Je důležité mít teplé ruce. Pokud je máte chladné, i když je jinak v místnosti přetopeno, stačí třít chvíli dlaně o sebe. Masážní olejíčky nejsou vhodné. Díky jim se doteky zintenzivní a dojde k příliš silnému erotickému nabuzení. A to právě není naším cílem. Teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu v tomto bodě: NESMÍTE SE DOTÝKAT NEJCITLIVĚJŠÍCH MÍST. Že jsem rovnou nenapsala – nedotýkejte se penisu, bradavek a klitorisu – bylo cílené. Tato místa nemusí být každého šálek čaje. Někdo úplně ujíždí třeba na ušních lalůčkách, zadečku nebo zátylku. Zkrátka, vaše erotogenní zóny jsou ve fázi 3 tabu. Všechno ostatní hladíme nejjemněji, jak dokážeme, minimálně 30 minut. Tím nemyslím 10 ani 15. Přepněte si mozek na: DĚLÁM TO PRO SEBE, ne proto, že musím dodržet nějaký postup. Jde o láskyplný čas, kdy se můžete zastavit, dopřát si luxus opravdu vnímat a být přítomni “tady a teď”. Lepší je si nepovídat, pouze partnera v případě potřeby vymanévrovat z příliš vzrušujícího zákoutí.

4. Finální vniknutí

A konečně, pro ty netrpělivé, za čtvrté – samotné vniknutí. Pokud by se stalo, že vás hlazení nabudí natolik, že se penis ztopoří, na chvíli přestaňte, dokud si zase pěkně nedá pohov. Nemyslete na daně, to by vás odvedlo příliš daleko, ale třeba na něžnou chvilku, kterou jste kdysy společně prožili, 4x nádech, 4x výdech, uzobnout z talíře, apod. Jakmile se zklidníte, udělejte tzv. spooning, neboli tulení se dvou lžiček (v češtině bohužel zatím nikdo žádný vystihující výraz pro tuto polohu nevymyslel, přitom to děláme odjakživa). Muž si lehne za ženu. Oba jsou na boku. Žena trochu uvolní nohy od sebe – jednu si pokrčí, nebo si dá mezi kolena třeba polštář, zkrátka aby se k vagině dalo dostat. Muž volnou rukou uchopí měkký penis a jemně vmáčkne nebo vsune (to záleží na velikosti jeskyňky) jeho konec do vaginy. Čím větší kus dovnitř, tím lépe. Opatrně, aby penis nevyklouzl se oba uvelebí ve spooningu. Nyní přichází vrcholná nejtěžší část léčebného procesu. Nedělat absolutně nic. Jen dýchat a čekat. Čím déle, tím lépe. Nezapomeňte, čekáte pro Vás.

Během čekání můžete penis zkusit zasunout ještě hlouběji, když máte pocit, že by to šlo – ovšem pouze pomalu, rukou. A na co že to vlastně čekáte? Až se penis z klidového stavu úplně ztopoří. Poté je pro muže zpravidla téměř neúnosné již déle čekat, takže se do toho bez obav pusťte. Ale, prosím vás, aby to nebyl králíček Duracell nebo pomatený čoklík, co konečně podhrabal plot a vlítnul na sousedovic hárající fenu – pomaloučku, polehoučku! Vychutnejte si každou vteřinu, vnímejte každý centimetr zásunu, vždyť si to zasloužíte, po všem tom čekání! Co bude následovat se dozvíte, jen když experiment zažijete na „vlastní penis“, protože pocity jsou velmi pestré a individuální, a můžete mi o tom třeba napsat.

Já osobně jsem ještě před prvním pohybem byla tak nabuzená, že zpětně ani nedokážu rozpoznat, kdy vlastně orgasmus přišel. Nebyla to totiž klasická 10ti až 15ti vteřinovka, včetně náběhu, ale jakýsi nový typ extáze trvající celou dobu, od prvního pohnutí, vlastně ještě před ním, až po partnerovo vyvrcholení a ještě nějakou dobu po něm. Pokud nevydržíte 45 minut a třeba ani 30, hlavně se za to nekárejte! Důležitá je příprava – nic nevynechat, neošulit, a pak si můžete s čistým svědomím říct: YES, dali jsme to!

Nicméně, život je výzva. Při dalších měkkých průnicích, pokud se k nim rozhodnete, se pokuste dobu mezi „už tuhý“ a „první pohyb“ co nejvíce prodloužit. Machři této tantrické metody dosahují orgasmů bez jediného pohybu. Že prý nejsou potřeba. No, to teda nevím, ale každopádně moc držím palce!